Jestliže je něco, s čím se nedávno setkalo mnoho dětí, pak je to online výuka. Najdete mnoho těch, kteří vám řeknou, že jim něco takového velmi vyhovovalo, ale najdou se i tací, kterým něco takového rozhodně nevyhovovalo, protože nebyli v přímém kontaktu a to nejen s vyučujícím, ale také se svými kamarády.
Například pro vysokoškoláky bylo něco takového ideální, jelikož mnozí studenti mívají rozvrh hodin od rána do večera a pokud to ještě navíc mají do školy daleko, bylo to pro ně spíše přínosem.
Problémem ale mohla být online výuka u nižších ročníků. Pokud je žák v první, nebo druhé třídě, je více než jasné, že pro něj mohlo být něco takového těžké. Nejen těžké v tom, že se musí učit z domu, ale hlavně těžké se soustředit. Je jasné, že domácí prostředí může člověka rozptylovat mnohem více, než když takový člověk sedí ve škole v lavici a dívá se pouze na tabuli nebo vyučující.
Bohužel základní školy měly po skončení online výuky co dělat, aby dětem vše potřebné dovysvětlily, aby děti všemu rozuměly tak, jak je potřeba.
U středních škol se to dělilo na dvě poloviny. Jsou žáci, kteří byli rádi za to, že bylo něco takového možné a jsou i tací, kteří mají pocit, že se přes online výuku nic nenaučili. Bylo tedy zapotřebí a to zejména u maturantů, daným žákům vše dovysvětlit, aby zvládli závěrečné zkoušky.
Bohužel online výuka nebyla pro některé tak snadná, jak si někteří mohli myslet. Rozhodně ale bylo dobrým nápadem něco takového provozovat, protože představa, že se žáci ani studenti celý rok neučí, rozhodně není dobrá. Něco takového by mohlo mít hodně velký vliv a to v negativním slova smyslu.
Je velmi důležité, aby se děti vzdělávaly. Jen tak mohou mít všechny potřebné znalosti proto, aby mohly v budoucnu vykonávat takové povolání, jaké by si přály. Znalosti jsou rozhodně potřeba. Bez toho to za žádných okolností nejde.
