Chůze po schodech je považována za poměrně zaručený způsob, jak spálit velké množství kalorií v krátkém čase. Je to však také velká zátěž na klouby a šlachy. I to je důvod, proč jej prakticky nikdo z odborníků jako cvičení příliš nedoporučuje, s výjimkou některých speciálních případů.
I přes to je naprostá většina z nás používá prakticky denně, ať už doma, nebo v zaměstnání. A není divu, jsou tou nejjednodušší možností, jaks se dostat z jednoho patra do druhého. Jistě, máme výtahy, ale ty mohou být, zvláště v budovách s vysokým provozem, často obsazené. A pokud jde jen o jedno či dvě patra, přijde nám zbytečné jej kvůli tomu přivolávat a čekat na něj.
Ovšem jen málokdo si uvědomuje, kolik různých typů schodů a schodišť máme. Nejběžnější jsou samozřejmě klasické schody, které jsou díky své standardizované výšce i hloubce na překonání nejsnazší, ovšem nejsou ani zdaleka jediné. Jsou zde schodiště točitá, známé jsou také eskalátory.
Není však třeba říkat, že chůze po schodech je spojena s určitým nebezpečím. Jistě většině z nás se již alespoň jednou stalo, že ze schodů spadli nebo sklouzli. Většina z nás naštěstí s minimálními následky, avšak dokazuje to, že se rozhodně nejedná o nejbezpečnější věc na světě.
Otázkou tedy je, který z typů schodiště je nejbezpečnější, a kde bychom si naopak měli dávat největší pozor. Odpověď možná překvapí. Ukazuje se totiž, že nejbezpečnější jsou klasické schody. Na ty jsme totiž nejvíce zvyklí a tak je umíme nejlépe překonávat. Přesto se nejvíce nehod stává právě na nich. Důvodem je však pouze to, že je používáme nejčastěji.
Na opačném konci spektra pak stojí eskalátory, především pak onen rychlý typ, známý z některých stanic metra. Zde je skutečně při nastupování i vystupování věnovat zvýšenou pozornost, neboť pád by mohl mít ošklivé následky, zvlášť při jejich délce.
Avšak není třeba se jich obávat. Při troše opatrnosti je skutečně není problém překonat bezpečně a hlavně ve zdraví.
