Již dávno se říkalo, že co Čech, to muzikant. Vztahovalo se to k tomu, že většina obyvatel dokázala alespoň trochu obstojně hrát na minimálně jeden hudební nástroj. K tomu byly vedeny již malé děti, které dostávaly nejprve zmenšené verze těch dospělých na hraní, a posléze se pak učily hrát profesionálně.
Dnes tomu tak již sice není, avšak mnoho dětí stále rádo hraje na nejrůznější hudební nástroje. Pravda, dělají to proto, že se jim líbí zkoušet, jaké zvuky dovede ono zařízení vydat, ale je to začátek. A tak rodiče poslouchají někdy i celé dny poněkud nemelodické kvílení, bubnování a další zvuky.
Není pochyb o tom, že mezi nejoblíbenější dětské hudební nástroje patří klávesy. Ty jsou oblíbené i mezi rodiči, neboť je těžší na ně vyloudit nemelodický tón. Avšak nejsou ani zdaleka jediné. Pro svou malou velikost a nízkou cenu je oblíbená i foukací harmonika. Na tu je však těžší se naučit hrát, a proto ji děti příliš rády nemají a brzy je přestane bavit.
Na opačném konci spektra, tedy mezi nástroji, které rodiče pro své děti prakticky nekupují, je také dětská tahací harmonika. Vsadím se, že jen málokdo ví, že něco takového vůbec existuje. Proč je ale tak obskurní?
Především proto, že ani klasická nemá příliš velkou popularitu. Nepoužívá ji žádný známý hudebník, ani nemá své prominentní místo v nějakém dětském filmu či seriálu. Navíc není tak snadné na ni hrát, jako třeba na klávesy.
Přesto se najdou lidé, kteří ji svým dětem koupí, v naději, že se jim tento nástroj zalíbí a bude je bavit. Nebo možná dítě samotné ji někde vidělo a slyšelo, a líbil se mu ten zvuk. Důvodů může být více, avšak zde narážíme na problém, kde ji koupit.
V běžných sítích hračkářství na ni moc často nenarazíme, proto jsou naší největší nadějí internetové obchody. Zde ji můžeme najít za přijatelnou cenu a udělat tak našim dětem radost. A o to jde především, ne?